reklama

Jak se ošetřují stromy: Rozhovor s Tomášem Šarapatkou, předním českým arboristou

25.1.2017 – Adéla Badáňová
Pokud jsou datlové a strakapoudi označováni za lékaře stromů, pak arboristé jsou jejich rehabilitačními pracovníky. Staletí velikáni na ulicích měst a vesnic mohou díky jejich odborné péči těšit okolí v co nejlepším možném stavu
stromy
Starost o stromy

Arborista (stromolezec) je odborník, který ošetřuje stromy ve veřejné zeleni se záměrem udržet je zdravé a ve stavu provozní bezpečnosti

  • stromy
  • stromy
  • stromy
  • stromy
  • stromy

Jak dlouho se už věnujete arboristice?

K oboru mne přivedl můj otec, který se od poloviny devadesátých let zabýval rizikovým kácením stromů. Já sám se věnuji péči o stromy přibližně deset let. Svým způsobem ale patřím mezi veterány, protože v České republice je arboristika poměrně novým oborem.

Odkud k nám tedy tato činnost dostala?

Veškeré techniky k nám přicházejí ze Spojených států, kde se arboristika rozvíjí již od počátku dvacátého století. Za průkopníky tohoto oboru u nás považuji pány Žďárského a Vágnera, kteří se po stáži ve Státech podíleli na založení české sekce ISA (pozn.: Jedná se o celosvětovou profesní organizaci arboristů. Česká sekce vznikla v roce 1998). Přivezli s sebou nové poznatky, což znamenalo odklon od původních destruktivních technik ošetřování stromů.

Destruktivní techniky? To zní skoro děsivě. Jak se tedy liší nynější způsob ošetřování stromů od dřívějších metod?

Dříve se při péči o stromy využívaly velmi nešetrné pomůcky, především stupačky. Provádělo se mnoho nevhodných zákroků, jako je například frézování dutin, které strom vysilovaly. Dnes díky využití dvoulanové techniky nebo cambium saveru stromu neublížíme a ani krátkodobě jej nezatížíme, naopak mu odlehčíme. Při užití dvou lan se váha těla rozloží a nehrozí zlomení větví ani pád dolů. Několik kotevních bodů nám zároveň zajišťuje snadný pohyb v koruně.

TIP: Jihoamerická seriema rudozobá aneb Poslední žijící hrůzopták

Rozdíl mezi arboristikou a dřívějšími formami ošetřování dřevin tedy spočívá pouze ve větší ohleduplnosti ke stromům?

Arboristika je při ošetřování nejen ohleduplnější, ale volí také komplexnější přístup ke stromu s ohledem na okolní prostředí nebo kořenový systém. Pokud například strom roste u silnice, při ořezu větve přizpůsobíme tak, aby do komunikace nezasahovaly. Soustředíme se na to, aby ošetřený strom zapadl do prostředí. Také bereme ohled na množství listové plochy. Dříve se totiž stromy seřezaly i o polovinu. Dnes se snažíme naopak ořezávat méně a směrem od obvodové části do středu.

Jaké jsou největší chyby, kterým se při péči o stromy musíte vyhnout?

Při ošetřování stromů je potřeba dbát na správnou velikost řezu. Pokud uříznete větev blízko kmene, strom nebude mít dostatek času připravit se na průchod patogenů a ránu zacelit. Hniloba pak bude mít velkou šanci postoupit skrze seříznutou plochu do dalších větví. Proto je lepší provádět více malých řezů než jeden velký.

Stojíme u památné lípy ve Šitbořicích, která je nyní ve vaší péči. Jaké druhy stromů ošetřujete nejčastěji?

Lípy, javory a topoly. Nejméně často jezdíme k ovocným stromům, protože dobře snáší i řezy neodborníků. Stručně řečeno, i když osekáte velkou část ovocného stromu, stejně obrazí. U lip a javorů se řezné rány špatně zacelují, a proto pro svůj zdravý růst vyžadují výhradně odborné ošetření.

Věnujete se často památným stromům?

Ošetřuji všechny památné stromy v Brně. Jsou pro mě otázkou prestiže. O lípě v Šitbořicích (pozn. okres Břeclav) jsem se dozvěděl na arboristické konferenci. Byla jedním z dvaceti stromů, který získal grant v projektu Zdravé stromy pro zítřek. Nadace Partnerství ve spolupráci se Společností pro zahradní a krajinářskou tvorbu a dvaceti certifikovanými arboristy tyto stromy bezplatně ošetřila.

Hovoříte o certifikovaných arboristech. Co toto označení přesně znamená?

Jedná se o arboristy, kteří úspěšně složili zkoušku a získali certifikát European Tree Worker. Jsou to kvalifikovaní odborníci. Zmíněný certifikát zaručuje náležitou úroveň jejich znalostí, ať už z hlediska ošetřování stromů, ochrany životního prostředí nebo bezpečnosti práce.

Vraťme se k Šitbořické lípě. Jaké zákroky jste na ní provedli?

Problémem všech lip jsou tzv. tlaková větvení, která se často rozlamují. Našim cílem bylo zajistit bezpečnost lípy pro její okolí, a proto jsme tyto větve zkrátili a posunuli jejich těžiště směrem ke kmeni. Tak jsme lípu stabilizovali pro případ silného větru a dalších výkyvů počasí, které jsou pro stromy největším problémem. Pokud se strom dobře ošetří, je šance, že na svém místě bude stát déle, než by tomu bylo bez zásahu člověka.

V jakém ročním období je nejvhodnější nechat strom ošetřit?

U mladých stromů se takzvaný výchovný řez provádí nejčastěji v předjaří, kdy nemají listy. U ostatních stromů děláme zdravotní řezy v období první (do poloviny května) a druhé mízy (červenec až září). V této době stromy na řez nejlépe reagují a dobře zavalují rány. Celoročně pak vykonáváme bezpečnostní řezy a to zejména v případech, kdy by suché nebo prasklé větve ohrožovaly bezpečnost lidí.

Jak často by se měly zákroky provádět?

U zdravých stromů se dělá zdravotní řez jednou za pět až šest let. U proschlých stromů je to velice individuální. Bezpečnostní vazbu, která zabraňuje rozlomení stromu, měníme zhruba každých deset let. Je ovšem potřeba ji po pěti letech zkontrolovat.

Kolik stromů ročně zhruba ošetříte?

Pracujeme obvykle 120 až 140 dní v roce a ošetříme přibližně 500 stromů.

Říkal jste, že by každý certifikovaný arborista měl znát zásady bezpečnosti práce. Znamená to, že je arboristika nebezpečným povoláním?

Takto bych to asi neformuloval. Nejčastěji se setkáváme s drobnějšími úrazy, jako jsou řezné rány nebo piliny v očích. Arboristé padají ze stromů velmi zřídka. Větším rizikem je, že spadne sám ošetřovaný strom. Co se týče zásad bezpečnosti, je důležité si pravidelně kontrolovat vybavení, což obvykle provádíme na stromolezeckých závodech.

Jaký nejzajímavější strom jste ošetřoval?

Pokud bych měl nějaký zmínit, pak by to byly několik set let staré kaštanovníky na Korsice. Pro mě byly zajímavé zejména z toho hlediska, že do jejich koruny ještě nikdy nikdo nelezl. Moc rád ošetřuji staré stromy, protože jsou obvykle mohutné a dokonale prověří techniku stromolezce.


Kdo je Tomáš Šarapatka

Ing. Tomáš Šarapatka (*1977) vystudoval Mendelovu univerzitu v Brně – obor Ekologie a krajinné inženýrství. Arboristice se věnuje od roku 2001. Dříve působil v americké společnosti Bartlet Tree Experts v Atlantě, v současnosti vede se svým otcem vlastní firmu. Je členem mezinárodní arboristické společnosti ISA a držitelem certifikátu Evropský arborista (European Tree Wolker). Každoročně se účastní Mistrovství České republiky ve stromolezení.


Slovníček pojmů

Arboristika je v zásadě komplexní péče o stromy. Tento dynamicky se rozvíjející zahradnický obor se zabývá zejména stromy rostoucími mimo les. Tedy stromy v našich sídlech a krajině našeho nejbližšího okolí. Arboristika se snaží o vytváření harmonického vztahu mezi lidmi a stromy.

Arborista (stromolezec) je odborník, který ošetřuje stromy ve veřejné zeleni se záměrem udržet je zdravé a ve stavu provozní bezpečnosti. Navrhuje řešení ošetření na základě arboristických znalostí a zároveň bere v potaz zájmy ochrany přírody a životního prostředí a nařízení dotýkající se bezpečnosti práce. Péče o stromy vyžaduje důkladné a vysoce kvalifikované vzdělání a odborné školení s obzvláštním zřetelem na bezpečnost práce; zahrnuje výsadbu, sledování a péči o stromy v širším slova smyslu.

Cambium saver – speciální kladka, která nedře lýko stromu.

Více o arboristice na www.arboristika.cz

Foto, ilustrace: 
archiv autora
Zdroj: 
Příroda 9/2010
reklama