reklama

Pestrobarevné zlatěnky: Rytíři v lesklém brnění

19.5.2017 – Pavel Krásenský
Blanokřídlí patří k jednomu z nejvýraznějších hmyzích řádů. Zatímco ale včelu, vosu či čmeláka zná každý, zlatěnky nezaslouženě unikají naší pozornosti. Zřejmě i proto, že pozorovat je v klidu je téměř nemožné
zlatěnky
Jeden z hojných druhů

Zlatěnka Hedychrum gerstaeckeri patří mezi nejhojnější druhy zlatěnek. Velmi často sedá na květenství řebříčků (Achilea)

  • zlatěnky
  • zlatěnky
  • zlatěnky
  • zlatěnky
  • zlatěnky

Při procházce po opuštěné pískovně nebo při chvilce odpočinku na padlém kmeni uprostřed prosluněné paseky můžete zahlédnout drobnou a všemi barvami hýřící vosičku. Tito zástupci řádu blanokřídlých jsou díky svému zbarvení nezaměnitelní, ale je prakticky nemožné v klidu si je prohlédnout. Při sebemenším vyrušení totiž okamžitě odlétají a dostat se k nim blíž vyžaduje velkou dávkou trpělivosti.

Rafinovaní zabijáci

Čeleď zlatěnkovitých (Chrysididae) je rozšířena po celém světě a v současné době je známo více než 3 000 druhů, z nichž 97 můžete vidět i na našem území. Zástupci této čeledi jsou hnízdními parazity a parazitoidy blanokřídlých a to především včel, kutilek, jízlivek a pilatek. Rozdíl mezi parazitoidem a parazitem spočívá v tom, že první jmenovaný svého hostitele nakonec zabije. Parazit naproti tomu z hostitele získává živiny, škodí mu, ale nezabíjí ho.

TIP: Smrt ve žlutém hávu aneb Nebezpečné dobrodružství opylování

Zlatěnky mají vývojové strategie obojího typu. Larvy hnízdních parazitů, které se vyvíjejí v hnízdech kutilek a jízlivek, odstraní hostitelské vajíčko nebo usmrtí malou larvu a živí se ochromenou potravou, která měla původně sloužit pro larvu kutilky nebo jízlivky. Naproti tomu u parazitoidů proniká samička zlatěnky aktivně do hnízda hostitele, kde naklade nejčastěji jedno vajíčko na hostitelskou larvu, nebo předkuklu. Velmi zajímavá věc se stane v případě, kdy je do jedné hostitelské buňky nakladeno více vajíček. Vylíhlé larvy se vzájemně napadají a vývoj dokončí jen ta nejsilnější. Dorostlá larva si zhotoví kokon a přezimuje ve stadiu předkukly.

S žihadlem i bez

Zlatěnky mají denní aktivitu a nejčastěji je můžete spatřit za teplého a slunečného počasí. Vyskytují se především v místech hnízdění svých hostitelů, ale pozorovat je můžete i na nejrůznějších květech, které mají dobře přístupný nektar. Především na miříkovitých a hvězdnicovitých rostlinách, žlutě i bíle kvetoucích.

Druhy vyskytující se i na našem území jsou taxonomicky děleny do dvou podčeledí, a to na zlatušky a zlatěnky. Zlatěnky dorůstají velikosti od 1,5 mm až po 18 mm. Nápadné jsou především zbarvením a výrazným kovovým leskem – některé druhy jsou kovově modré, zelené nebo červené, jiné zářivě modrozelené, červenomodré, zlatozelené apod.

I přesto, že zlatěnky patří mezi blanokřídlý hmyz, jsou blízce příbuzné vosám a včelám, jen mají zakrnělé kladélko, resp. žihadlo. Funkci kladélka nahrazují trubicovitě prodloužené poslední čtyři zadečkové články, v klidu skrytě zatažené do zadečku. Naše zlatěnky tedy obvykle nebodají. U některých větších druhů, například u zástupců rodu Hedychrum, je kladélko poměrně tuhé se skrytým žihadlem a bodnutí může být citelné i pro člověka. Každé setkání s nimi je ale i v případě obdrženého bodnutí velkým zážitkem.


Jak si „vychovat“ zlatěnku

Zlatěnky můžete pozorovat i na své zahradě, stačí si vybudovat tzv. hmyzí domeček, který poskytuje životní prostor pro nejrůznější druhy blanokřídlých, jejichž larvy se mohou stát vhodnými hostiteli pro larvy zlatěnek. Hmyzí domeček není nic jiného než menší stříška, pod kterou jsou umístěny nejrůznější materiály, které nabízejí kutilkám nebo samotářským včelám vhodný prostor pro založení hnízda, resp. pro uložení potravy pro své larvy. Do domečku se nejčastěji umisťují svázaná rákosová stébla nebo kusy dřeva s různě velkými dírkami, které tam sami vyvrtáte. Takto připravený domeček už stačí jen vhodně umístit na osluněné místo s jižní expozicí a čekat na první nájemníky. Pokud si nějakou dírku ve dřevě vybere například kutilka rodu Trypoxylon, uloží do ní ochromeného pavouka a naklade na něj jedno vajíčko. Pak může larvu kutilky napadnout zlatěnka kovová (Omalus aeneus) a naklást na ni své vlastní vajíčko. Můžete tak pozorovat, jak zlatěnka pronikne do komůrky kutilky, ale i jak se v dalším roce z téže komůrky nevylíhne kutilka, ale zářivě modrá zlatěnka kovová.


Rodný list zlatěnek

Taxonomie: čeleď zlatěnkovití (Chrysididae), řád blanokřídlí (Hymenoptera)

Druhová rozmanitost: Jsou rozšířeny po celém světě a v současné době je popsáno více než 3 000 druhů. Ve střední Evropě se vyskytují zástupci dvou podčeledí – zlatušky (Cleptinae) a zlatěnky (Chrisidinae). Dospělci dorůstají velikosti od 1,5 do 18 mm. Mezi nejmenší zlatěnky patří zlatěnka slovenská (Hedychridium krajniki) dorůstající velikosti od 1,5 do 2,5 mm. Naopak k největším druhům se řadí zlatěnka nádherná (Stilbus calens), která může dorůstat velikosti až 18 mm.

Výskyt a potrava: Zlatěnkovití jsou teplomilní a aktivní za slunečního svitu, vyskytují se na různých biotopech, ale především na otevřených stanovištích na písčitém, sprašovém nebo hlinitém podkladu. Nejčastěji usedají na kmeny stromů, dřevěné stavby, rákosové střechy, kamenné stěny nebo na listy pokryté medovicí mšic. Živí se květním nektarem nebo medovicí.

Tagy: 
Foto, ilustrace: 
Pavel Krásenský
Zdroj: 
Příroda 4/2011
reklama